Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kulovitý kloub (lat. articulatio spheroidea) je typ synoviálního kloubu. Vyznačuje se tím, že kulovitá hlavice jedné kosti zapadá do kulovité jamky na druhé kosti. Jedná se o nejpohyblivější tvar kloubu, který umožňuje pohyby ve všech směrech. Příkladem kulovitého kloubu je kyčelní kloub. Obrázek: Různé typy synoviálních kloubů podle rozsahu jejich pohybu: kolový kloub, sedlový kloub, plochý kloub, šarnýrový kloub, elipsovitý kloub, kulovitý kloub. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také synoviální klouby.

Zánět kloub neboli artritida může postihovat jeden nebo více kloubů v těle. Postižený kloub je obvykle bolestivý a oteklý. Viz také zánět, kloub.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také výpotek.

Chrupavčité klouby jsou jedním ze tří typů kloubů. Vyznačují se tím, že kosti jsou spojeny pomocí chrupavek a že neobsahují kloubní dutinu. Chrupavčité klouby jsou většinou jen málo pohyblivé nebo zcela nepohyblivé. Příkladem chrupavčitých kloubů jsou spojení mezi žebry a hrudní kostí, meziobratlové ploténky či spona stydká (spojení mezi stydkými kostmi na pánvi). Viz také vazivové klouby, synoviální klouby.

Glenohumerální kloub je odborný název pro ramenní kloub.

Temporomandibulární kloub je jiný název pro čelistní kloub.

Čelistní kloub neboli temporomandibulární kloub (lat. articulatio temporomandibularis) je jedním z nejvíce namáhaných kloubů lidského těla. Kromě žvýkání, jež je samo o sobě velmi komplexním pohybem, umožňuje i otevírání a zavírání úst. Je-li jeho pohyblivost omezena, může být obtížné či nemožné ústa otevřít nebo naopak zavřít. V tomto kloubu se spojuje hlavice dolní čelisti s lebkou, konkrétně se spánkovou kostí. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kolenní kloub (lat. articulatio genus) je kloub, který spojuje stehno s bércem. Kosti a vazy jsou v kolenním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je poměrně omezený: koleno lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Kolenní kloub rovněž umožňuje lehkou rotaci do stran, je-li noha ohnutá. Kolenní kloub je největší a nejsložitější kloub těla; jeho kostěný základ tvoří čéška, kost stehenní a kost holenní. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kyčelní kloub (lat. articulatio coxae) je kloub, který spojuje kost pánevní s kostí stehenní. Kosti a vazy jsou v kyčelním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je velmi široký. Ve srovnání s ramenním kloubem jsou však pohyby kyčelního kloubu poněkud omezeny kloubními vazy a relativně hlubokou kloubní jamkou (tzv. acetabulem). Viz také klouby, synoviální klouby.

Loketní kloub (lat. articulatio cubiti) je kloub, který spojuje paži s předloktím. Kosti a vazy jsou v loketním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: loket lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Viz také klouby, synoviální klouby.